O třetinu více dětí v psychiatrické péči než před deseti lety. U depresivních poruch nárůst o 183 procent. A tři čtvrtiny základních škol stále bez psychologa. Data představená v Karlových Varech ukazují, jak rychle se mění problémy dětí a dospívajících – a jak obtížně na ně školy, rodiny i zdravotnictví reagují.
Právě tato čísla stála v centru konference Děti pod tlakem 2026, která se 8. září uskutečnila v Císařských lázních. Setkali se zde odborníci ze školství, zdravotnictví, psychologie, sociální oblasti, bezpečnostních složek i veřejné správy.
Každý sedmý šestnáctiletý v riziku
Podle dat prezentovaných na konferenci vzrostl za posledních deset let počet dětí v psychiatrické péči o 33 procent. U depresivních poruch činí nárůst 183 procent.
V riziku vzniku poruchy duševního zdraví je 13,7 procenta šestnáctiletých, přičemž u dívek je riziko více než dvojnásobné.
Problém se přitom často poprvé výrazněji projeví právě ve škole. Jenže 75 procent základních škol nemá psychologa a 61 procent speciálního pedagoga.
„Škola je první místo, kde se potíže dětí projeví. Je naší povinností zajistit, aby na to nebyla sama a aby na to nebyli sami ani rodiče,“ uvedla krajská radní pro školství Hana Žáková.
Alkohol, nikotin i digitální svět
Varovná jsou také čísla týkající se rizikového chování. Během posledních 30 dnů podle prezentovaných údajů pilo alkohol 56,2 procenta šestnáctiletých a 37,2 procenta užilo tabák či nikotin.
Vedle toho se část problémů přesouvá do digitálního prostředí, včetně gamingu a hazardu.
Školy a rodiče tak stále častěji řeší kombinaci psychických, vztahových a dalších potíží, na které jeden odborník nebo jedna instituce nemusí stačit.
Jedno dítě, jedna síť pomoci
Právě propojení jednotlivých profesí bylo hlavním tématem konference.
„Pokud chceme situaci zlepšit, musíme přestat pracovat každý zvlášť. Jedině společně dokážeme pomoci včas,“ řekl hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.
Dítě totiž může současně potřebovat pomoc školy, psychologa, lékaře, sociálních služeb i rodiny. Smyslem je, aby jednotlivé části systému dokázaly spolupracovat dříve, než se potíže rozvinou do vážné krize.
Pomoc potřebují i ti, kteří dětem pomáhají
Konference se proto nezaměřila jen na děti. Představen byl například program COUPLII pro školy, věnovaný emoční, vztahové a sexuální gramotnosti dětí a vzdělávání pedagogů. Projekt ELA – Human security pro školy je zaměřen na podporu pedagogů, vedení škol a jejich rodin.
„Stejně jako děti učíme číst, psát a počítat, musíme je učit také rozumět emocím,“ zaznělo při prezentaci projektu COUPLII.
Od konference k praktické pomoci
Organizátoři chtějí, aby setkání v Karlových Varech nezůstalo jen u diskuse. Jedním z dalších kroků mohou být jednoduché postupy typu „Co dělat, když…“, které by školám, pedagogům a rodičům pomohly rychleji poznat, kam se v konkrétní situaci obrátit.
„Konference Děti pod tlakem vznikla proto, abychom pomoc dokázali propojit dříve, než až ve chvíli, kdy je pozdě – pro děti, školy i rodiče,“ uvedla odborná garantka Lenka Vacková.
A právě v tom může být nejdůležitější výsledek karlovarského setkání: aby dítě v problémech nemuselo čekat, až jednotlivé instituce zjistí, kdo mu vlastně má pomoci.
Foto: Karlovarský kraj
Zdroj: Karlovarský kraj, COUPLII fond ochrany vztahu a rodiny
