České školství stojí na prahu zásadních změn. Novela zákona přináší nové povinnosti pro školy i zřizovatele, ale zároveň odhaluje vážné slabiny v oblasti financování. Posun termínu zápisů, rušení přípravných tříd, povinné podpůrné pozice i přesun financování nepedagogických pracovníků na obce a kraje – to vše se odehrává v čase, kdy ředitelé škol čelí nejistotě a nedostatku prostředků.
Nové povinnosti, staré problémy
Od ledna 2026 vstupují v platnost změny, které zásadně ovlivní chod škol. Zápisy do prvních tříd se posouvají na leden a únor, odklady školní docházky se prakticky ruší. Přípravné třídy budou povolovány jen ve výjimečných případech. „Rodiče se musí rozhodovat dříve a školy musí být připraveny na větší administrativní zátěž,“ upozorňuje krajská radní pro oblast vzdělávání Hana Žáková.
Podpůrné pozice a slučování škol
Novela zavádí povinné zřízení pozic školního psychologa, speciálního pedagoga a sociálního pedagoga ve školách nad 180 žáků. Platy mají být hrazeny ze státního rozpočtu, ale odborníků je nedostatek. Současně se počítá se slučováním menších škol, které hranice 180 žáků nedosáhnou – do konce roku 2028. Tento krok vyvolává obavy zejména v menších obcích, kde škola často představuje centrum komunitního života.
Indexace a nové právní rámce
Princip indexace má přinést více peněz školám, které pracují s dětmi ze znevýhodněného prostředí. Zároveň vzniká nový model školské právnické osoby (ŠPO), který umožní spravovat více zařízení pod jedním vedením. Klinické školy pak mají sloužit jako místa odborné praxe pro studenty učitelství. Vyšší odborné školy získávají možnost nabízet krátké programy s rychlým uplatněním v praxi.
Největší problém: financování nepedagogických pracovníků
Nejvíce kritizovanou změnou je přesun financování nepedagogických pracovníků ze státu na obce a kraje. Školníci, uklízečky, kuchařky či účetní se tak stávají finanční zátěží pro zřizovatele. „Ředitelé a zřizovatelé byli postaveni do nejistoty. Změna se odsunula, ale peníze chybí už nyní,“ shrnuje Hana Žáková. Nekoncepčnost tohoto kroku se projevila už v závěru roku 2025, kdy mnohé školy zápasí s nedostatkem prostředků na základní provoz.
Co to znamená pro praxi
Ředitelé škol čelí vyšší administrativní i organizační zátěži. Zřizovatelé se musí připravit na nové povinnosti, zejména v oblasti financování provozu. Rodiče se ocitají pod tlakem dřívějšího rozhodování o školní docházce svých dětí. Celý systém se mění, ale bez dostatečné finanční jistoty.
Stabilita a předvídatelnost
České školství potřebuje stabilitu a předvídatelnost. Změny, které přicházejí od ledna 2026, však přinášejí spíše chaos než jistotu. Ředitelé i zřizovatelé se ptají, zda zvládnou financování závěru roku 2025 a zda budou schopni absorbovat nekoncepční kroky státu. Pokud se nenajde jasný finanční rámec, hrozí, že školy budou místo vzdělávání řešit především přežití. Demokracie stojí na vzdělanosti – a vzdělanost na stabilním školství. Bez něj se budoucnost celé země ocitá v ohrožení.
