Prvním červencem se v Česku otevírá hlavní část lovecké sezony. Do terénu mohou vyrazit myslivci, kteří mají oprávnění k lovu vybraných druhů spárkaté zvěře. Letos opět platí prodloužené doby lovu, které umožňují odstřel například jelenů evropských, daňků skvrnitých, muflonů nebo jelenů sika už od začátku léta.
Lov dříve než obvykle
Prodloužené termíny lovu, které schválilo ministerstvo zemědělství letos v březnu, zůstávají v platnosti až do roku 2030. Pokud nedojde k jejich prodloužení, po tomto datu se pravidla vrátí k původnímu znění vyhlášky — a například jeleny či muflony bude možné lovit až od srpna.
Cílem výjimky je regulace přemnožené zvěře, která způsobuje značné škody na lesních porostech a zemědělské půdě.
Rekordní úlovky, hlavně divočáci
Podle údajů Českého statistického úřadu ulovili myslivci v sezoně 2023/2024 celkem 350 400 kusů spárkaté zvěře — nejvíce od roku 1950. Největší podíl tvořili divočáci (258 253 kusů), jejichž počet meziročně vzrostl o více než 45 %.
- Daňků bylo odstřeleno 45 335 (nárůst o 17 %)
- Jelenů 35 779 (od roku 2014 nárůst o 12 000 kusů)
- Naopak pokles zaznamenali bažanti a divoké kachny
Novela zákona zůstává ve hře
Ministerstvo zemědělství dlouhodobě upozorňuje, že přemnožená zvěř poškozuje až třetinu mladých lesů a za poslední dekádu způsobila škody za minimálně 25 miliard korun. Řešením měla být novela mysliveckého zákona, která by stanovila minimální povinné počty odlovu.
Zákon ale narazil na odpor části opozice i mysliveckých organizací. Kritici nesouhlasí s tím, aby kvóty určovali úředníci, a odmítají zapojení zemědělců do odlovu. Naopak lesníci, ekologové a agrární sektor novelu podporují. Legislativní proces se však do konce volebního období pravděpodobně nestihne dokončit.
Honitby a myslivci v číslech
- V Česku je evidováno 5765 honiteb, z toho 196 obor a 284 bažantnic
- Celková plocha honiteb přesahuje 6,8 milionu hektarů
- Počet držitelů platných loveckých lístků klesl na 88 337, což je o 152 méně než loni
