Pro některé obyvatele Karlovarského kraje je nemocnice v sousedním Německu blíž než zdravotnické zařízení na české straně hranice. Přesto může být využití přeshraniční zdravotní péče komplikované. To by se v budoucnu mohlo změnit. Karlovarský kraj společně se dvěma bavorskými okresy připravuje projekt, který má propojit zdravotnická zařízení, vyřešit financování péče a umožnit pacientům jednodušší přístup k lékařům na obou stranách hranice. Pomoci mají evropské peníze z programu Interreg.
Hranice na mapě nemá být překážkou při cestě k lékaři
Život v příhraničí má svá specifika. Zatímco do nejbližšího českého zdravotnického zařízení může být cesta delší, nemocnice nebo ambulance v sousedním Bavorsku může být dostupnější. Jenže geografická blízkost sama o sobě nestačí.
Využívání zdravotní péče za hranicemi naráží na právní, organizační a finanční překážky. Právě jejich odstranění je cílem připravované spolupráce Karlovarského kraje s bavorskými okresy Wunsiedel im Fichtelgebirge a Tirschenreuth.
Partneři chtějí využít program Interreg Bavorsko–Česko 2021–2027 a vytvořit systém, který by fungoval dlouhodobě, nikoliv pouze po dobu trvání evropského projektu.
„Přeshraniční spolupráce má pro Karlovarský kraj a zejména pro jeho obyvatele obrovský význam. Zdravotnictví je totiž oblastí, kde může přinést velmi konkrétní pomoc našim občanům. Pro některé obyvatele našeho kraje je německé zdravotnické zařízení dostupnější než zařízení na české straně. Chceme proto hledat cesty, jak lidem zajistit dostupnou a kvalitní zdravotní péči bez ohledu na to, na které straně hranice ji potřebují. Naším cílem je, aby spolupráce nebyla jen na papíře, ale aby se promítla do běžného života pacientů,“ uvedl hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis.
Nemocnice, praktičtí lékaři i akutní péče
Připravovaný projekt nemá znamenat budování nové sítě zdravotnických zařízení. Jeho smyslem je lépe propojit kapacity, které už na české a německé straně existují.
Spolupráce by se mohla týkat nemocnic, ambulantních specialistů, praktických lékařů i akutní zdravotní péče. Cílem je najít způsob, jak dostupné služby využívat efektivněji a nabídnout pacientům širší možnosti ošetření.
„Nechceme vytvářet paralelní systémy. Naopak chceme propojit to, co už na obou stranách hranice funguje, a hledat možnosti, jak kapacity využívat efektivněji. To se týká nemocnic, ambulantní a primární péče i dalších zdravotnických služeb,“ doplnil hejtman Petr Kubis.
Klíčovou otázkou budou zdravotní pojišťovny
Jednou z největších výzev připravované spolupráce bude financování. Nestačí totiž pouze dohodnout, že pacient může využít nemocnici na druhé straně hranice. Je nutné také určit, za jakých podmínek bude péče poskytována a kdo ji zaplatí.
Právě proto se do příprav zapojují zdravotní pojišťovny. Jejich úkolem bude podílet se na hledání takového systému úhrad, který bude fungovat pro pacienty i poskytovatele zdravotních služeb.
Výsledkem by měl být organizační a finanční model, který obstojí i po skončení evropského financování. Pokud se osvědčí, mohl by se stát inspirací také pro další česko-německé příhraniční oblasti.
U jednoho stolu se sešli politici, nemocnice i odborníci
Konkrétní podobu spolupráce řešili partneři na jednání počátkem října. Vedle hejtmana Petra Kubise se jej zúčastnili zemský rada bavorského okresu Wunsiedel im Fichtelgebirge Peter Berek a zemský rada okresu Tirschenreuth Hubert Schicker.
U jednacího stolu nechyběli ani zástupci českého ministerstva zdravotnictví, Všeobecné zdravotní pojišťovny, dalších zdravotních pojišťoven, Karlovarské krajské nemocnice a Západočeské univerzity v Plzni.
Takto široké zastoupení má umožnit řešit nejen politickou a organizační stránku spolupráce, ale také konkrétní potřeby zdravotnických zařízení a praktické otázky poskytování péče.
První důležitý krok má přijít v prosinci
Další fáze příprav počítá se vznikem společného řídícího výboru. Zasedat by v něm měli představitelé Karlovarského kraje, obou bavorských okresů a zástupci ministerstev zdravotnictví.
Pod jeho vedením mají pracovat odborné skupiny zaměřené na jednotlivé oblasti, například akutní a primární péči nebo financování prostřednictvím zdravotních pojišťoven.
První zasedání řídícího výboru je plánováno na prosinec. Jedním z dalších kroků může být podpis společného memoranda, které by stanovilo rámec budoucí spolupráce.
Zatím jde o přípravu, nikoliv o zavedenou službu
Pro pacienty je důležité, že projekt je zatím ve fázi příprav. Neznamená tedy, že by obyvatelé Karlovarského kraje mohli okamžitě začít využívat veškerou zdravotní péči v sousedním Bavorsku za stejných podmínek jako doma.
Právě nastavení těchto pravidel bude předmětem dalších jednání.
Pokud se ale podaří překonat současné překážky, mohl by vzniknout systém, v němž nebude pro obyvatele příhraničí rozhodující pouze to, ve které zemi nemocnice stojí, ale především to, jak rychle a za jakých podmínek se k potřebné péči dostanou.
Foto: Karlovarský kraj
Zdroj: Karlovarský kraj
