Na komíně Letohrádku Ostrov je zase rušno. Dvě čapí mláďata, která se vylíhla koncem května, už zvládla své první lety a právě teď se chystají opustit rodné hnízdo. Před sebou mají první velkou životní výzvu – tah do teplých krajin, který prověří jejich sílu i instinkt.
Od prvního letu k první migraci
Hnízdní sezónu ostrovské čapí rodinky letos opět sledoval amatérský ornitolog Miroslav Rezek, který monitoruje čapí hnízda po celém Karlovarském kraji. První z páru přiletěl na komín už v polovině února, koncem měsíce začalo páření a 24. března se oba rodiče střídali v zahřívání vajec.
26. května se v hnízdě objevily dvě malé hlavičky – a od té chvíle se začal psát další úspěšný příběh. V polovině července už mláďata podnikala první lety kolem hnízda, dnes se chystají na cestu, která je zavede po západní migrační trase. Podle ornitologů mohou první zimu strávit v jižním Německu nebo Španělsku, kde čápi často přezimují poblíž skládek s dostatkem potravy.
Rodiče zůstávají na hnízdě ještě asi týden po odletu mladých. Teprve když mají jistotu, že se jejich potomci vydali na cestu, odlétají také. Pokud budou mít mladí čápi štěstí, mohou se už za dva až tři roky vrátit do našeho regionu a založit vlastní hnízda.
Ornitolog, který zná každý komín
Za dlouhodobé sledování čapí rodinky i nádherné fotografie patří Miroslavu Rezkovi velké poděkování. Věnuje se nejen ostrovským čápům, ale pravidelně monitoruje dvacet dalších hnízdišť v celém kraji.
„Ve velkém jsem začal hnízda objíždět během pandemie covidu, kdy jsem měl více času. Od té doby jsem aktivním pozorovatelem. Jsem u toho, když čáp přiletí, když se vylíhnou mladí i když pak odlétají,“ říká Rezek.
Díky kroužkům na nohách dospělých ptáků lze přesně zjistit, odkud jednotliví čápi pocházejí a kudy putují. „Naši čápi se při odletu často připojují k německým jedincům se satelitními vysílačkami. Víme, že většina dospělých končí ve střední nebo východní Africe, především v oblasti Čadu,“ dodává.
Tradice dlouhá tři století
Ostrovští čápi mají v regionu výjimečné postavení. Podle bývalého vedoucího Letohrádku Jiřího Karpowicze hnízdí na komíně už od roku 1715, kdy je zachytil architekt Johann Michael Sockh.
„Čápi své hnízdo každým rokem dostavují a postupně ho zvyšují. Po čase je proto potřeba jeho výšku odborně snížit, aby zůstalo bezpečné,“ vysvětluje Karpowicz.
Ostrovská čapí rodinka si za léta získala srdce mnoha obyvatel města. A není divu – sledovat návrat čápů je pro místní každoroční rituál.
Čápi v Česku: rekordní počet hnízd
Populace čápa bílého v Evropě i u nás roste. Zatímco v roce 1958 bylo v Česku zaznamenáno 469 hnízdících párů, dnes jich je už více než tři tisíce. Čápi si vybírají krajinu s vodními plochami a loukami, ale stále častěji využívají i blízkost člověka – stavějí hnízda na střechách, komínech či sloupech elektrického vedení.
Pozorování čapích hnízd se stává oblíbeným koníčkem. Do monitorovacího programu je zapojeno přes 1 200 dobrovolníků, kteří sledují hnízda po celé republice. Díky nim patří Česko mezi několik málo zemí, kde je hnízdění čápů sledováno s mimořádnou podrobností.
Když se čápi vydávají na cestu
Ostrovští čápi se tak připojují k tisícům svých druhů, kteří se každé léto vydávají na dlouhou cestu za teplem. Jejich odlet je symbolem konce léta, ale i naděje, že se příští rok znovu vrátí.
Až se nad Letohrádkem Ostrov znovu objeví první bílé siluety s roztaženými křídly, bude to znamení, že příběh čapí rodinky pokračuje.
Foto: Město Ostrov
Zdroj: Město Ostrov
