V lázeňských lesích pod Vítkovou horou se podařilo dokončit projekt, který na první pohled působí nenápadně, ale v kontextu historie Karlových Varů má mimořádnou hodnotu. Lázeňské lesy a parky Karlovy Vary obnovily poslední dochovanou lesní toaletu z přelomu 19. a 20. století — jediný objekt svého druhu, který se dochoval přímo na původním místě.
Stavba stojící u Beethovenovy stezky připomíná dobu, kdy byly promenádní vycházky nedílnou součástí léčebné kúry a kdy se na komfort lázeňských hostů kladl stejný důraz jako na samotnou léčbu. Síť altánů, vyhlídek, pramenů a drobných utilitárních staveb tehdy vytvářela ucelený systém, který měl hostům zajistit pohodlí během dlouhých procházek nad městem.
Z kdysi stovky objektů zůstal jediný
Historické prameny ukazují, že lesních záchodků bývalo v karlovarských lesích velké množství. Na technické mapě z roku 1978 je zakresleno 22 objektů, ale podle odborníků jich kolem roku 1900 stálo v lesích dokonce 117.
„Byly běžnou součástí lázeňské infrastruktury, protože promenádní vycházky patřily k léčebné kúře a servis pro lázeňské hosty byl tehdy absolutní prioritou,“ říká Pavel Reiser, dlouholetý zaměstnanec Lázeňských lesů a parků Karlovy Vary, který se historii místních lesů věnuje desítky let.
Většina těchto staveb však zanikla v 80. letech 20. století, kdy byly z hygienických důvodů systematicky odstraňovány. Často po nich zůstaly jen zděné jímky skryté v terénu. Objekt u Beethovenovy stezky je tak posledním dochovaným svědkem této éry.
Citlivá obnova s respektem k historii
Lesní toaleta byla původně řešena jako suchý záchod umístěný nad zděnou jímkou zapuštěnou do svahu. Konstrukce kombinovala kamenné a dřevěné prvky, měla jednoduché odvětrání a splňovala hygienický standard své doby.
Obnova probíhala od června do prosince 2025 a zahrnovala stabilizaci jímky i kompletní truhlářskou rekonstrukci dřevěné části.
„Věříme, že se podaří objekt uchovat v obnovené podobě co nejdéle a že bude návštěvníky vnímán s respektem,“ říká ředitel Lázeňských lesů a parků Karlovy Vary Stanislav Dvořák.
Na obnovu dohlížel i Národní památkový ústav. Podle památkáře Lubomíra Zemana spočívá hodnota stavby především v její autenticitě. „Jde o jedinou dochovanou lesní toaletu svého druhu v lázeňské terapeutické krajině Karlových Varů. Ztráta tohoto objektu by znamenala definitivní zánik hmotného svědectví o tom, jak fungovala lázeňská infrastruktura v době největšího rozkvětu města,“ uvádí Zeman.
Připomínka zlatého věku lázeňství
Opravený objekt dnes může opět sloužit návštěvníkům lesů, ale jeho hlavní význam je jiný: připomíná dobu, kdy se na lázeňské hosty myslelo do posledního detailu.
Z kdysi rozsáhlé sítě zůstala jediná stavba — a právě díky citlivé obnově se podařilo uchovat kus historie, který by jinak nenávratně zmizel.
Celkové náklady na obnovu činily 111 999,10 Kč včetně DPH. Karlovarský kraj přispěl částkou 80 000 Kč, zbytek uhradilo město Karlovy Vary.
Foto: mmkv.cz
