Na krajském úřadě v Karlových Varech se uskutečnilo jednání, které otevřelo jedno z nejdůležitějších, ale zároveň nejméně viditelných témat regionální zdravotní péče — rozvoj paliativní medicíny. U jednoho stolu se sešli zástupci kraje, nemocnic, České společnosti paliativní medicíny, poskytovatelé sociálních služeb, záchranáři i lékaři. Společným cílem bylo nastavit systém, který zajistí dostupnou a kvalitní paliativní péči pro pacienty v celém kraji.
Paliativa není jen konec života. Je to kvalita života
Hejtman Karlovarského kraje Petr Kubis zdůraznil, že paliativní péče je stále zatížena mýty, které brání jejímu rozvoji. „Paliativní péči považuji za naprosto nezbytnou. Mnoho se o ní nehovoří, protože se týká vážně nemocných pacientů, ale právě tito pacienti a jejich nejbližší potřebují systematickou pomoc. Je potřeba veřejnost zbavit mýtu, že paliativní péče je poskytována až v závěru života. Cílem je zvýšení kvality života pacientů s nevyléčitelným onemocněním — a to i během probíhající léčby,“ uvedl hejtman.
Podle něj je ambicí kraje vytvořit takový systém, aby se paliativní péče dostala ke každému, kdo ji potřebuje — včas, dostupně a v odpovídajícím rozsahu.
Co region potřebuje: koordinátora, týmy v nemocnicích i nové ambulance
Jednání ukázalo, že rozvoj paliativní péče vyžaduje nejen odborné kapacity, ale i jasnou koordinaci. Z diskuse vyplynulo několik klíčových kroků:
- vznik pracovní skupiny pro paliativní péči,
- jmenování krajského koordinátora,
- vytvoření paliativních týmů v každé nemocnici,
- rozvoj paliativních ambulancí v regionu.
První z nich už funguje v Nejdku v rámci příspěvkové organizace REHOS, která začala přijímat první pacienty i jejich rodiny.
Impuls z nemocnic: mapování situace i konkrétní návrhy
Iniciátorem setkání byl generální ředitel Karlovarské krajské nemocnice Jiří Štefan, který se paliativní péči věnuje dlouhodobě. „V posledních dvou letech jsem se intenzivně zabýval paliativní péčí v domovech se zvláštním režimem. Po nástupu do nemocnice jsem se zaměřil na celkovou situaci v kraji a dopady jejího nedostatečného ukotvení. To mě vedlo k systematickému mapování ve spolupráci s MUDr. Ondřejem Kopeckým,“ uvedl Štefan.
Výsledkem byla série odborných seminářů a návrh projektu, který nyní může kraj převzít a dlouhodobě zastřešit. Podle Štefana je zásadní, že jednání přineslo konkrétní výstupy — od koordinátora až po plán vzniku nových forem péče v jednotlivých zařízeních.
Klíčová je komunikace i vzdělávání
Odborníci se shodli, že bez systematického vzdělávání personálu se paliativní péče neposune. Potřeba se týká:
- praktických lékařů,
- domácí péče,
- pobytových sociálních služeb,
- zdravotnické záchranné služby.
Velký důraz byl kladen také na komunikaci s pacienty a jejich rodinami. Právě rodiny často potřebují podporu, vysvětlení možností léčby i psychologickou či sociální pomoc.
Jednání budou pokračovat
Kraj plánuje další setkání, odborné semináře i konference. Cílem je vytvořit funkční, provázaný systém paliativní péče, který bude dostupný v celém regionu — od nemocnic přes sociální služby až po domácí prostředí.
Foto: Karlovarský kraj
