Prezident Petr Pavel zdržuje jmenování nové vlády, což podle Ladislava Kytky z PRO představuje nebezpečné překročení ústavních pravomocí. V komentáři ostře kritizuje prezidenta za to, že nerespektuje vůli voličů a blokuje legitimní kandidáty. Podle Kytky tím ohrožuje samotný základ demokracie.
Komentář Ladislava Kytky, místopředsedy ústecké sekce strany PRO
Mandát od lidí, nikoli od Hradu
Volby jsou základním mechanismem, kterým občané určují směřování země. Vítěz voleb získává právo sestavit vládu. Andrej Babiš tento mandát obdržel. Prezident má v tomto procesu roli formální – jmenovat premiéra a následně vládu. Pokud se rozhodne tento krok blokovat, staví se nad vůli občanů.
Kytka k tomu připomíná, že „ústava jasně říká, že vláda vychází z výsledku voleb. Prezident není ten, kdo má právo vybírat si, které kandidáty uzná a které ne. Je to premiér, kdo skládá vládu. Pavel se chová, jako by byl nadřazený parlamentu i lidem.“
Překročení pravomocí
Ústava prezidentovi nedává právo vetovat jednotlivé kandidáty podle osobních preferencí. Jeho úkolem není sestavovat vládu, ale respektovat výsledek voleb. Když Petr Pavel odmítá jmenovat Filipa Turka ministrem životního prostředí, překračuje rámec svých pravomocí.
„Filip Turek je legitimní kandidát, který má podporu koalice,“ zdůrazňuje Kytka. „Prezidentovo odmítání jeho nominace je čistě politické gesto, které nemá oporu v ústavě. Pavel se tím staví do role, která je mimo jeho kompetence. Když vyhrál ve volbách on, také s tím spousta lidí nesouhlasila, ale všichni respektovali demokratické volby.“
Obrana volby
Filip Turek reprezentuje část voličů, kteří mu dali důvěru. Stejně tak Andrej Babiš, ať už se jeho jméno komukoli líbí či nelíbí, je vítězem voleb. Prezidentovo odmítání jejich nominací není obhajobou demokracie, ale jejím popřením.
Podle Kytky „demokracie není o tom, že si prezident vybírá, koho respektuje. Je o tom, že respektuje všechny voliče. Pokud se rozhodne ignorovat jejich volbu, pak se ocitáme na nebezpečné cestě.“
Demokracie není selektivní
Demokracie není systém, kde si prezident vybírá, které výsledky respektuje a které nikoli. Pokud se jednou rozhodneme, že volební výsledek může být blokován na základě osobních antipatií, otevíráme dveře nebezpečnému precedentu.
„Dnes je to Babiš a Turek, zítra to může být kdokoli jiný,“ varuje Kytka. „Pokud připustíme, že prezident může blokovat vládu podle osobních sympatií, pak už nikdy nebudeme mít jistotu, že naše volba bude respektována.“
Brzdění vlády = brzdění země
Česká republika potřebuje funkční vládu. V době ekonomických výzev, energetické krize a složité mezinárodní situace si nemůže dovolit měsíce čekat na to, až prezident uzná, že voliči rozhodli. Každý den prodlení znamená oslabení státu, nejistotu pro občany a chaos v řízení země.
Kytka konstatuje: „Prezidentovo jednání není jen symbolické. Každý den, kdy vláda není jmenována, znamená, že země nemá jasné vedení. To je nebezpečné pro ekonomiku, pro občany i pro naši mezinárodní pozici.“
Prezident není nad demokracií
Prezident je součástí demokratického systému, nikoli jeho nadřízeným. Jeho úkolem je být garantem ústavnosti, nikoli jejím porušovatelem. Pokud se rozhodne blokovat vládu, staví se do role, která mu nepřísluší.
„Prezident má být strážcem ústavy, ne jejím porušovatelem,“ říká Kytka. „Pokud se rozhodne blokovat vládu, pak se chová jako monarcha, nikoli jako demokraticky zvolený prezident.“
Respekt k výsledku voleb
Česká demokracie stojí na respektu k výsledkům voleb. Pokud prezident Petr Pavel odmítá jmenovat vládu, kterou lidé zvolili, pak nerespektuje samotný základ našeho systému.
„Prezident není arbitrem politických sympatií,“ uzavírá Kytka. „Je povinen respektovat vůli občanů. Pokud to nedělá, pak ohrožuje samotnou demokracii. Je třeba jasně říci: vláda musí být jmenována, protože tak rozhodli lidé.“
