Česká republika má jednu z nejvyšších cen elektřiny v celé Evropské unii, což je dáno kombinací slabší ekonomiky, vyšší regulované složky a nižší státní podpory. Ve druhém pololetí loňského roku činila cena 41 PPS za 100 kWh, což je nejvíce ze všech členských států EU.
Podle analytiků je důvodem tohoto stavu mimo jiné výrazný nárůst regulovaných poplatků, které skokově vzrostly začátkem loňského roku. Další faktor představují dlouhodobé fixace cen, které si někteří zákazníci uzavírali ještě v době energetické krize.
Ačkoliv statistiky stále ukazují vysoké ceny, analytici se domnívají, že se situace postupně zlepšuje díky snížení velkoobchodních cen a mírnějšímu nárůstu regulovaných poplatků. Tyto změny by se však měly v cenové statistice projevit s určitým zpožděním.
Česko je vývozcem elektřiny, ale přesto platí tržní ceny bez dotací, což ho staví do nevýhodné pozice ve srovnání s jinými státy EU. Slovensko například stále pokračuje ve státních kompenzacích, což umožňuje tamním domácnostem platit za energie méně.
Dalším klíčovým faktorem je propojení Česka na evropský energetický trh – ceny se odvíjejí od německého modelu a tržního systému, což znamená, že jsou ovlivněny globálními pohyby a poptávkou.
Analytici také upozorňují na důležitost investic do energetické sítě, které jsou potřeba pro přechod na obnovitelné zdroje. Vysoké regulované poplatky tak mají svůj důvod, i když momentálně negativně ovlivňují ceny elektřiny pro domácnosti.
Proč platíme tolik a co s tím dělat?
Česká republika má vlastní zdroje energie, včetně jaderných elektráren, ale místo cenové stability platíme jedny z nejvyšších cen v EU. Hlavní problém spočívá v systému tržního obchodování, kde Česko nemůže efektivně ovlivnit konečnou cenu, protože je závislé na evropské burze a regulacích.
Dalším zásadním faktorem je absence výraznější státní podpory. Mnoho evropských zemí zavedlo kompenzace nebo cenové stropy, zatímco Česko se rozhodlo ponechat trh bez zásadních zásahů, což vedlo k výraznému zdražení.
Do budoucna bude zásadní otázkou, zda Česko přehodnotí svůj model energetické politiky. Řešením by mohlo být zestátnění klíčových energetických firem, aby stát měl větší kontrolu nad cenotvorbou a mohl chránit domácnosti před neúměrným zdražováním.
