Reálné mzdy v ČR od konce roku 2019 klesly o 10 %, nejvíc v EU

V České republice se od konce roku 2019 nominálně zvýšily mzdy o 27 procent, avšak reálně, s ohledem na vysokou inflaci, klesly o 10 procent. Tento pokles kupní síly je nejvýraznější v rámci zemí Evropské unie, jak vyplývá z analýzy, kterou představil hlavní ekonom XTB Pavel Peterka. I když se letos očekává mírné zvyšování reálných mezd o 3,5 až 4,5 procenta, na úroveň před pandemií se ČR podle expertů stále nedostane.

Reálné mzdy se v současnosti nevrátily na předpandemickou úroveň ještě v dalších 11 zemích EU, avšak v žádné z těchto zemí není kumulovaný pokles tak výrazný jako v České republice. Druhé největší snížení zaznamenala Itálie, kde jsou reálné mzdy o pět procent nižší než v roce 2019, a průměr eurozóny vykazuje pokles o jedno procento. Naopak v Bulharsku došlo k nejvýraznějšímu nárůstu reálných mezd, které se od roku 2019 zvýšily o 36 procent.

Hlavním důvodem výrazného poklesu reálných mezd v Česku je jedna z nejvyšších kumulovaných inflací v EU. Od konce roku 2019 vzrostly spotřebitelské ceny o 41 procent, což je o něco více než v Polsku s kumulovanou inflací 42 procent a v Maďarsku, kde vzrostla na 52 procent. V obou těchto zemích však byl nominální růst mezd rychlejší než v České republice.

Český pracovní trh čelí několika bariérám, které brání růstu mezd. Mezi hlavní překážky patří nízká produktivita práce, zejména v sektorech jako stavebnictví nebo zemědělství. Dalším faktorem je nízká ochota zaměstnanců stěhovat se za prací nebo měnit zaměstnání. Experti upozorňují, že změna zaměstnání může být efektivnějším způsobem, jak dosáhnout vyšší mzdy, než vyjednávání o navýšení s aktuálním zaměstnavatelem. S ekonomickým oživením však odborníci očekávají, že by se situace mohla zlepšit.

Je rovněž předpokládáno, že nominální mzdy vzrostou o 6 až 7 procent, což by mělo přinést reálný růst o 3,5 až 4,5 procenta. Největší nárůst mezd by měl nastat ve zpracovatelském průmyslu, zdravotnictví a ve vysoce specializovaných oborech, kde jsou zaměstnavatelé nuceni zvyšovat nabídky, aby si udrželi kvalifikované pracovníky.

Podle odhadů by se měly reálné mzdy dostat na úroveň před pandemií až v roce 2026. Nicméně rizika pro růst mezd přetrvávají, a to v podobě hospodářské stagnace hlavních obchodních partnerů, zejména Německa, a také rizika obchodních válek. Tato ekonomická situace tak bude vyžadovat pečlivé sledování a adaptaci jak ze strany zaměstnanců, tak zaměstnavatelů.

Zdroj: ČTK

Sdílejte článek:

Facebook
Twitter
LinkedIn
Email
WhatsApp

Sdílejte článek:

Facebook
Twitter
LinkedIn
WhatsApp
Pinterest
Email

Top

KOMERČNÍ ČLÁNEK

Nikdy nezmeškejte žádnou důležitou zprávu.