Novinek, které se týkají tuzemských řidičů, je od počátku roku 2024 hodně. Některé jsou ale kontroverzní.
Hned od prvních hodin roku 2024 hrozí při přistižení policií řidičům za některé přestupky větší bodové i finanční postihy. Největší zpřísnění nastává u telefonování za volantem. Zatímco dosud jste mohli tento přestupek spáchat pětkrát a teprve po šestém přistižení jste nasbírali 12 bodů a přišli o oprávnění řídit, nově si to budete moci dovolit jen dvakrát. Místo dvou bodů se totiž za držení mobilního aparátu u ucha přiděluje dvakrát větší počet bodů.
Zatím zřejmě jen málokdo si všiml toho, že nový bodový systém je dokonce u určitého typu překročení maximální povolené rychlosti benevolentnější než dříve.
Konkrétně jde o překročení rychlosti v obci. Dosud totiž byl pouze pokutou (a nikoli body) postihován ten řidič, který jel nad limitem méně než pět kilometrů v hodině. Tedy například 54 na na padesátce. Ovšem nyní to podle tabulky zveřejněné na stránkách Besipu bude až po překročení rychlosti o deset a více kilometrů v hodině. To je stejné jako u dřívějšího a současného překročení mimo obec. Do řidičského konta teprve pak přibudou dva body.
Naopak místo tří bodů se teď přidělují čtyři, pokud překročíte povolený limit v obci o více než dvacet a méně než o 40 v obci a o třicet až padesát kilometrů v hodině mimo ni.
Změny v bodovém systému ale podle dlouholetého experta na bezpečnost silničního provozu Jiřího Patera velký vliv na dění na silnicích mít nebudou. „Určitá část motoristické veřejnosti se stejně nebude pravidly řídit, ať jsou jakákoli,“ říká.
Naopak prospěšné jsou podle něho další změny, které nastávají. Třeba možnost řízení od 17 let za dohledu zkušeného mentora. „Jsem si jist, že takoví jedinci se naučí dobře řídit rychleji a budou více respektovat ostatní účastníky provozu,“ tvrdí Patera.
Dvouletá zkušební lhůta pro nové řidiče
A ještě možná lepší je podle něho takzvaný řidičák na zkoušku. Ten budou mít všichni noví řidiči dva roky od složení zkoušek. „Jen mě mrzí, že se tak děje až zhruba dvacet let poté, kdy jsem to společně s dalšími odborníky navrhoval tehdejšímu ministrovi dopravy Šimonovskému,“ povzdechl si.
Teoreticky bychom mohli díky novele silničního zákona jezdit na dálnicích legálně až 150 kilometrů v hodině. Jenže, jak jsem zjistil, fakticky se to nestane. Ředitelství silnic a dálnic stále nestanovila přesné úseky našich autostrád, kde by se to mohlo stát. Pouze se neurčitě hovoří o tom, že by takové tempo jízdy mohlo být povoleno na některých částech dálnice D5 z Plzní ve směru na Rozvadov, dále někde na D11 u Hradce Králové, případně na jihočeské D3.
Přitom o možnosti zvýšit povolenou rychlost na silnicích dálničního typu se u nás hovoří už zhruba patnáct let. Tehdy dokonce skupina poslanců navrhovala sto šedesátku.
Řidiči si rychlost navýšili sami
Nakonec se povolilo tempo o deset kilometrů v hodině nižší. Kromě toho, že nejsou stanovené úseky, není zatím dohoda na tom, za jakých povětrnostních, případně světelných podmínkách, půjde takto rychle jezdit. V sousedním Německu je to jednoduché. Úseky, kde se legálně dá uhánět dokonce neomezenou rychlostí, jsou na zatáčkovitých a dalších obtížnějších úsecích osazeny značkami, které stanovují, že za mokra je tam dovolená jen sto dvacítka.
Další změny:
• už s sebou ve voze nemusíte mít řidičský a technický průkaz, občanku však ano
• zavádějí se nové dopravní značky, například upozorňující na dodržování bezpečného odstupu
• k novým vozidlům se bude vydávat jen jeden technický průkaz místo současných dvou
Pokud bychom měli na dálnicích mnohem více tabulí s možností proměnlivého dopravního značení, bylo by to jednoduché. Na to poukazuje také Jiří Patera. I na silnicích pro motorová vozidla, na kterých od roku 2015 platí obecně maximálka 110 kilometrů v hodině, lze totiž dovolit tempo 130 kilometrů v hodině. Důvodová zpráva k novele zákona o tom hovoří takto: „Změna zákona o silničním provozu spočívá v obecném snížení nejvyšší dovolené rychlosti na silnici pro motorová vozidla na 110 km.h-1za současného připuštění možnosti na určitých úsecích, které splňují zejména podmínky bezpečnosti provozu, tuto rychlost zvýšit až na 130 km.h,“ psalo se tehdy.
Podle Patery šlo jednoduše do zákona doplnit, že se možnost zvýšit povolenou rychlost až o dvacet kilometrů v hodině na vhodných úsecích týká také klasických dálnic.
Nehledě na fakt, že současnou sto třicítku už u nás dodržuje jen málokdo. Jezdit někde kolem 140 až 150 se u nás stalo tiše tolerovaným jevem.
Když již je řeč o dálnicích… Od března bude roční známka povolující jejich užívání stát místo 1500 Kč už 2300. Tím se dostáváme fakticky na úroveň Rakouska, kde letos dálniční známka přijde na 96,4 eura (v přepočtu 2380 Kč). Tam je ovšem přibližně o tisíc kilometrů dálnic více než u nás.
zdroj: tipcars.com
