Karlovarský kraj – ,,Král může být jen jeden“, začíná rozhovor pprap. Martin Havlíček s úsměvem na tváři a vzápětí dodává. ,,Jen samozřejmě popichuji své kolegy, panuje mezi námi zdravá chlapská rivalita a snažíme se vždy všichni ukázat ten nejlepší možný výkon. Je to ale soutěž a vyhrát může jen jeden“, sděluje Martin Havlíček.
Výkony, které proběhly na Policejních Krajských kynologických přeborech Karlovarského kraje, které se uskutečnily letos od 9-12.10 v Sokolově a jeho okolí, byly podle jeho slov opravdu skvělé.
V Krajských přeborech mezi sebou závodili služební psi z Karlových Varů, Sokolova a Chebu. Letos se vybrali z každé skupiny dva nejlepší psovodi, kteří vytvořili družstvo a závodili mezi ostatními.
Na Krajské soutěži se prověřují služební psi komplexně, a to od poslušnosti po pachové práce, až po obranné disciplíny. „Taková specialitka v pachových pracech je vyhledávání vystřelených nábojnic v terénu s časovým limitem. Služební pes má za úkol nalézt a označit nacvičeným způsobem vystřelené nábojnice v maximálním počtu pět kusů v limitu pěti minut. Letos jsme stejně jako loni nalezli tři nábojnice, což není špatný výsledek,“ vysvětluje Martin. „Vemte vystřelenou 9mm nábojnici, stoupněte si uprostřed louky, hoďte jí co nejdál za sebe, aby jste neviděli kam dopadla, jděte na procházku a za 30 minut se vraťte na to samé místo a běžte jí vyhledat, tak nějak bych to popsal lidem, kteří tápou ve své fantazii jak to asi probíhá. Služební pes při této disciplíně musí být se svým psovodem extrémně sehraný, soustředěný a precizní v používání svého citlivého čenichu,“ popisuje.
Obranné disciplíny byly letos obohacené o noční práce v podobě zadržení nebezpečného pachatele s orientací na 100m. „Zde naši služební psi neměli problém. Každý si poradil a odvedl skvělý výkon. Nehodnotí se však jen to že služební pes pachatele zadrží, hodnotí se taky práce „hlavou“, jakou trasu zvolil při pronásledování, jaká razance proběhla při zadržení nebezpečného pachatele a samozřejmě ovladatelnost služebního psa“, uvádí psovod Martin Havlíček.
Poslušnost byla disciplína, kde služební psi měli za úkol provést dané cviky dle zkušebního řádu Policie ČR. Chůze u nohy, obraty za pochodu i na místě, štěkání na povel, dlouhodobé odložení se střelbou, ale i zdolávání překážek, které mají simulovat překážky v praxi. Služební psi museli prolézt např. tmavým tunelem nebo podplazit nízkoprofilovou překážku. „Letošní Krajské přebory byly pro mě osobně jedny z těch náročnějších, byly skvěle připravené a opravdu nás prověřily po všech stránkách. Nejtěžší pro mě byla středa, kdy služební psi museli přepínat z obranných disciplín na velmi přesné pachové práce a naopak. Tento den se nesl do pozdních hodin a mělo to vliv samozřejmě i na nás v podobě nesoustředěnosti a únavy. Bylo mi ale jasné, že i to bylo cílem nás trochu rozladit a nechat nás se taky trochu vypořádat samy se sebou,“ vzpomíná.
„Jak jsem se připravoval na Krajské přebory? Příprava vypadala u mě asi jako příprava sportovce na olympiádu, měl jsem vyčleněné týdny na trénink pachových prací, na obranné disciplíny i na poslušnost, ale samozřejmě i na fyzickou kondici a i na tu duševní, kterou jsem prováděl v podobě pořádnýho drbání, mazlení a ládováním se dobrot,“ vypráví se smíchem na tváři Martin Havlíček, psovod Policie České Republiky Karlovarského Kraje zařazený na skupině Základních Kynologických činností v Chebu.
Jak sam říká, trénink pachových prací není o ničem jiném, než trénink sledování pachové stopy. „Jednoduše každý den se svým psem zdokonalujete práci jeho citlivého čenichu a prodlužujete vzdálenosti i časové stáří pachové stopy, neleníme ani prostorem a časovou dobou, stopujem v hustých křoviskách ve dne i v noci, na loukách, polích, lesích a i bažinách, což mě stálo holínku,“ směje se.
„Práce Obran nám jde s Diegem tak nějak sama… Vypěstoval jsem v něm velmi klidného a vyrovnaného ducha, který mu umožňuje velmi racionální a přesto silně nekompromisní jednání. Trénink fyzické kondice provádím vždy už od začátku léta. Nejčastěji plaveme, a to nás opravdu společně s Diegem baví. Jsme schopni ve vodě strávit celý den… Plávání je pro něj to nejzdravější, zapojuje opravdu celou kostru, každý sval, nabere velkou kondici a svaly, které byly povolené na začátku léta jsou v srpnu pevné jako kámen. Při veterinární přejímce mi naše služební veterinářka řekla: „Diego má břišní svalstvo jak kulturista“, a to mě potěšilo,“ usmívá se Martin, který svírá v ruce čtyři zlaté poháry a medaile.
Diego a Martin byli letos opravdovými šampióny. „S Diegem jsem vyhrál všechny kategorie co šly… 1. Místo – Nejlepší psovod a služební pes Karlovarského kraje, 1.Místo – Nejlepší obranář Karlovarského kraje, 1.Místo – Nejlepší pachové práce Karlovarského kraje. A svým výsledkem jsem dopomohl i k vítězství na poli družstev, kde jsme získali 1.Místo – Nejlepší družstvo Karlovarského kraje které pochází odkud?! Z Chebu!,“ dodává a usmívá se.
2. Místo získal psovod ze Sokolova prap. Zdeněk Prokop se služebním psem Egonem a na třetím místě se umístil prap. Luboš Šmolík se svým služebním psem Dagem z Chebu.
Podle Martina je tato práce nejkrásnější na světě. „Každý den jsem v propojení s tím nejmoudřejším, co na této zemi je – Přírodou. A můj parťák v práci je její syn… I po 13 letech této práce mám ale stále pocit, že psi učí mě a né já je. Se svým služebním psem se radujete i trpíte, když jeden z vás trpí, vzájemně jste si oporou. Vznikne mezi vámi svazek, který těžko lze chápat. Je to člen rodiny a já osobně jsem rád za postavení Diega jako policejního psa u nás v Okrese, neboť u některých policistů si získal respekt a úctu jako každý rovnocenný policista. Zdravím tímto kluky z Mariánských lázní. Snažím se s Diegem být prevencí a zároveň podporou pro zasahující policisty. Práce na ulici mě stále baví a neumím si představit život bez tak úžasných stvoření jako jsou služební psi. Káždý vztah se prohloubí, když vás váš služební pes opravdu zachrání nebo vám pomůže a o těchto příbězích já bych mohl napsat knihu. A proto si jako profesionální psovod PČR zakládám na nekompromisní péči o služební psi. Zaručuju vám, že Diego se má líp, než já,“ směje se Martin a ukazuje na fotkách jeho přepychovou boudu se soukromým výběhem, značku granulí, kterými Diega krmí a výživové doplňky na nervovou soustavu, svaly a kostru, srst a další.
„Každý služební pes je pro mě hrdina, nesmírná životní inspirace. Jsou k tomuto nelehkému povolání pečlivě vybráni, a to jak jim oplatit jejich odvahu, lásku a věrnost je jejich péče o ně, to je aspoň to minimum, jak mu to mohu oplatit… Na čem si tedy zakládám, je profesionální, láskyplná péče a dokud budu chodit po této zemi jinak to nebude,“ uzavírá Martin Havlíček.
