Léčba ženské neplodnosti, rehabilitace dýchacích cest, prevence osteoporózy i budoucnost minerálních pramenů. České lázeňství hledá nové možnosti, jak propojit tradiční léčebné postupy s moderní medicínou a vědeckými důkazy. Ve Františkových Lázních se proto sešlo více než 110 odborníků, kteří na konferenci Balneofórum 2026 představili aktuální směry výzkumu. Diskuse se dotkla nejen zdraví pacientů, ale také klimatických změn a budoucnosti samotných lázeňských zdrojů.
Lázeňská léčba má v Karlovarském kraji staletou tradici. Aby si však udržela své místo v moderním zdravotnictví, nestačí pouze historická zkušenost nebo dlouhodobá obliba pacientů. Stále důležitější roli hrají vědecké poznatky, klinický výzkum a ověřování skutečných přínosů jednotlivých léčebných postupů.
Právě na tato témata se zaměřil druhý ročník odborné konference Balneofórum 2026, který se uskutečnil 10. listopadu ve Společenském domě ve Františkových Lázních. Akci pořádal Institut lázeňství a balneologie (ILaB) pod záštitou hejtmana Karlovarského kraje Petra Kubise a ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha.
Konference nabídla čtrnáct odborných příspěvků a propojila zástupce zdravotnictví, univerzit, výzkumných institucí, lázeňských zařízení i soukromého sektoru.
Od ženské neplodnosti po onemocnění dýchacích cest
Jedním z výrazných témat letošního setkání byl výzkum možností lázeňské péče při léčbě ženské neplodnosti. Odborníci se věnovali také respirační rehabilitaci a prevenci osteoporózy, tedy onemocnění charakterizovaného úbytkem kostní hmoty a zvýšeným rizikem zlomenin.
Právě tyto oblasti ukazují, jak široké může být využití lázeňské péče v rámci zdravotnictví. Současně však vyžadují důkladné odborné hodnocení, které pomůže určit, u kterých pacientů a za jakých podmínek mohou jednotlivé procedury přinášet měřitelné výsledky.
Cílem výzkumu je proto postupně posilovat postavení lázeňské léčby jako součásti zdravotní péče založené na vědeckých důkazech, nikoliv pouze na tradici.
Minerální prameny čelí novým výzvám
Vedle zdravotnických témat se konference věnovala také otázce, která je pro Karlovarský kraj mimořádně důležitá – dlouhodobé ochraně přírodních léčivých zdrojů.
Odborníci diskutovali o změnách režimu minerálních vod v Chebské pánvi i o možnostech, jak lázeňská zařízení přizpůsobovat měnícím se klimatickým podmínkám.
Pozornost se soustředila například na využívání dešťové a šedé vody, tedy vody, která již byla použita například při sprchování nebo mytí a po odpovídající úpravě může sloužit k vybraným technickým účelům.
Taková opatření mohou pomoci omezovat spotřebu pitné vody a posilovat udržitelnost lázeňského provozu. Ochrana minerálních pramenů přitom zůstává jedním ze základních předpokladů dlouhodobého fungování lázeňských měst.
Výzkum potřebuje podporu lázní i univerzit
Ředitelka Institutu lázeňství a balneologie Alina Huseynli považuje za jeden z nejdůležitějších výsledků letošní konference rostoucí zájem odborných institucí a samotných provozovatelů lázní.
„Co mě na letošním Balneofóru těší nejvíce, je mimořádná podpora a zájem o naši práci ze strany lázeňských zařízení z celé České republiky, předních českých univerzit, Ministerstva zdravotnictví i vedení Karlovarského kraje. Osobně si nesmírně vážím podpory Svazu léčebných lázní ČR, protože právě důvěra těch, kteří lázeňskou péči každodenně poskytují, je pro nás jako výzkumnou instituci obzvlášť důležitá. Jsem přesvědčena, že pouze společně dokážeme posouvat české lázeňství dál,“ shrnuje konferenci Alina Huseynli, ředitelka pořádajícího Institutu lázeňství a balneologie, v. v. i.
Spolupráce výzkumných pracovišť s lázeňskými zařízeními má zásadní význam především při získávání a vyhodnocování dat z reálné léčebné praxe. Právě ta mohou pomoci přesněji popsat účinnost jednotlivých procedur a jejich přínos pro pacienty.
Lázeňství musí obstát i před vědeckými důkazy
Důležitým tématem konference bylo postavení lázeňské péče v současném zdravotnickém systému. Její další rozvoj podle odborníků závisí také na schopnosti vědecky doložit výsledky léčby.
„Lázeňská péče je neoddělitelnou součástí léčebné péče. A na tom musíme stavět i naši výzkumnou činnost,“ zdůraznil během své prezentace Ladislav Špišák, předseda Rady ILaB.
Podobný pohled představil také prezident Svazu léčebných lázní České republiky Eduard Bláha, podle kterého představuje systematický výzkum jednu z dlouhodobě chybějících součástí českého lázeňství.
„Provozovatelé lázní vkládají do aktivit institutu na poli prezentace, propagace a vědecké obhajoby lázeňské péče nemalé naděje. A s obdobnými nadějemi vyhlížejí i poměrně čerstvý vznik České balneologické společnosti. Institut svými aktivitami postupně zaplňuje dlouholetou mezeru ve výzkumu a vědecké obhajobě lázeňské péče a v podobném duchu se nesla celá dnešní konference.“
Budoucnost lázní se rozhoduje také ve výzkumných laboratořích
Balneofórum 2026 ukázalo, že budoucnost českého lázeňství není spojena pouze s modernizací hotelů, wellness služeb nebo turistickou atraktivitou lázeňských měst. Stále větší význam získává také vědecké ověřování léčebných metod, ochrana přírodních zdrojů a spolupráce s univerzitami.
Pro Karlovarský kraj, jehož identita i ekonomika jsou s lázeňstvím dlouhodobě propojeny, představuje takový výzkum příležitost posilovat odborné postavení regionu.
Konference se uskutečnila v rámci projektu Centrum lázeňského výzkumu, který je spolufinancován Evropskou unií prostřednictvím Operačního programu Spravedlivá transformace.
Právě propojení tradiční lázeňské léčby s moderní vědou může v příštích letech rozhodovat o tom, jaké místo budou mít české lázně v systému zdravotní péče a jak dokážou obstát v měnících se podmínkách.
Foto: Karlovarský kraj
Zdroj: Karlovarský kraj
