Měla to být uzavřená kapitola. Vladimír Prokop vydal už v roce 2011 útlou knihu o kraslickém rodákovi, malíři a sochaři Franzi Grussovi. Pak se ale ozvala umělcova dcera žijící ve Vídni a poskytla mu nafocenou pozůstalost čítající přibližně 3 000 položek. Výsledkem několikaleté práce je nová výpravná monografie „Franz Gruss, malíř a sochař Krušnohoří“, která bude představena v pátek 24. září na sokolovském zámku.
Narodil se v Kraslicích, studoval na Akademii výtvarných umění ve Vídni, za Velké války se dostal do ruského zajetí a později se účastnil Vídeňské secese. Přesto jméno Franze Grusse (1891–1979) dnes velká část lidí v regionu příliš nezná.
Nová reprezentativní publikace Vladimíra Prokopa se to pokouší změnit. Vychází při příležitosti 135. výročí Grussova narození a přináší materiály, k nimž se autor při práci na své první knize před patnácti lety vůbec nedostal.
Zlom přišel z Vídně
Za novou monografií stojí nečekaný objev. Prokop získal přístup k rozsáhlé umělcově pozůstalosti díky Grussově dosud žijící dceři, která se stejně jako její otec narodila v Kraslicích.
„Roku 2011 jsem vydal vlastními silami útlou knížečku o odsunutém sudetoněmeckém malíři a sochaři Franzi Grussovi, který se narodil v Kraslicích. Tehdy jsem se domníval, že se jedná o uzavřenou kapitolu, ale před třemi lety došlo k radikálnímu obratu. Dosud žijící umělcova dcera, jež se narodila roku 1944 rovněž v Kraslicích, mi z Vídně poslala nafocenou Grussovu pozůstalost, přibližně 3 000 položek, navíc jsem získal exkluzivní smlouvu na reprodukování umělcovy tvorby. Byl by zločin tento unikátní materiál ponechat ladem, a tak následovala spolupráce s archivy, muzei, galeriemi a odborníky a soukromými sběrateli nejen u nás, ale rovněž v Rakousku, Německu a na Slovensku. Franz Gruss je opravdu významnou osobností, jež byla po roce 1945 záměrně vymazána z mapy našeho dějepisu umění, část jeho tvorby byla fyzicky zlikvidována. Nová monografie o Grussovi je vskutku velkorysá a výpravná,“ uvedl Vladimír Prokop.
Krušnohoří se stalo jeho inspirací
Významnou část Grussova života i tvorby formovalo právě Krušnohoří.
V roce 1925 se usadil ve srubovém ateliéru v Nancy u Stříbrné. Okolní příroda, krajina i život zdejších lidí se následně staly jedním z hlavních inspiračních zdrojů jeho práce.
Gruss se postupně vyprofiloval jako osobitý malíř a sochař zachycující svět Krušnohoří, s nímž byl po velkou část svého života úzce spojen.
Nová publikace přitom nevznikala pouze z materiálů rodinné pozůstalosti. Prokop při její přípravě spolupracoval s archivy, muzei, galeriemi, odborníky a soukromými sběrateli v Česku, Rakousku, Německu i na Slovensku.
Knihu představí na sokolovském zámku
Veřejnost se s výsledkem několikaleté práce bude moci seznámit v pátek 24. září od 17 hodin v zimní zahradě sokolovského zámku.
Nová monografie „Franz Gruss, malíř a sochař Krušnohoří“ zde bude slavnostně představena a na místě si ji zájemci budou moci také zakoupit.
Po 135 letech od Grussova narození se tak do regionu vrací nejen jeho jméno, ale díky tisícům dochovaných materiálů také mnohem ucelenější obraz života a tvorby umělce, pro kterého se Krušnohoří stalo jedním z určujících míst jeho díla.
Foto: Karlovarský Kraj
Zdroj: Karlovarský kraj
