Institut lázeňství a balneologie dokončil rozsáhlou studii mezi obyvateli pěti lázeňských měst Karlovarského kraje. Analýza ukazuje, že přestože žijí v prostředí spojeném se zdravím a prevencí, značná část místních obyvatel zdravotní potenciál svého města nevyužívá — a jejich zdravotní gramotnost často nedosahuje potřebné úrovně.
Unikátní pohled na obyvatele lázeňských měst
Institut lázeňství a balneologie v. v. i. realizoval studii, která se zaměřila na zdravotní gramotnost a kvalitu života obyvatel Karlových Varů, Mariánských Lázní, Františkových Lázní, Jáchymova a Lázní Kynžvart. Do finální analýzy bylo zahrnuto 918 respondentů — tedy jeden z největších souborů dat, který se věnuje přímo rezidentům lázeňských měst.
Výzkum se zaměřil na skupinu, která bývá často přehlížena. Lázeňská města jsou vnímána jako místa léčby a rekreace pro pacienty a návštěvníky, ale otázka, jak toto prostředí ovlivňuje každodenní život místních, zůstávala dlouho stranou.
Jak lidé pracují se zdravotními informacemi
Cílem studie bylo zjistit, jak obyvatelé lázeňských měst:
- vyhledávají a hodnotí zdravotní informace,
- jak vnímají své fyzické a psychické zdraví,
- jakou míru subjektivní pohody vykazují,
- a zda využívají zdravotně podpůrný potenciál prostředí, ve kterém žijí.
Výzkum sledoval také vztah mezi zdravotní gramotností a důvěrou člověka ve vlastní schopnosti zvládat náročné životní situace.
Zdravotní gramotnost: polovina obyvatel má potíže
Jedním z klíčových zjištění je, že dostatečné úrovně zdravotní gramotnosti dosáhlo pouze 45,6 % respondentů. Více než 54,4 % vykazuje problematickou nebo nedostatečnou úroveň — tedy potíže s vyhledáváním, porozuměním či praktickým využíváním zdravotních informací.
„Lázeňská města mají mimořádný potenciál nejen pro návštěvníky a pacienty, ale také pro své obyvatele. Studie ukazuje, že tento potenciál není možné chápat jako samozřejmost,“ říká ředitelka Institutu lázeňství a balneologie Alina Huseynli.
Lázeňské služby jako nevyužitá příležitost
Data ukazují, že značná část obyvatel lázeňské možnosti téměř nevyužívá:
- 38 % respondentů nevyužilo za posledních 12 měsíců žádnou lázeňskou proceduru,
- 24,2 % využilo služby pouze jednou až dvakrát ročně.
Téměř dvě třetiny obyvatel tedy lázeňské prostředí využívají minimálně nebo vůbec.
„Výsledky ukazují určitý paradox lázeňských měst. Lázeňství je součástí identity regionu, ale pro část místních obyvatel zůstává spíše kulisou než běžně využívaným zdrojem podpory zdraví,“ doplňuje Huseynli.
Důležitý podklad pro kraj i zdravotnické instituce
Studie přináší komplexní pohled na zdravotní gramotnost a kvalitu života obyvatel lázeňských měst — tedy prostředí, které je pro Karlovarský kraj charakteristické.
S výsledky byli seznámeni i zástupci odboru zdravotnictví Krajského úřadu Karlovarského kraje. Ti studii vnímají jako cenný zdroj dat pro další rozvoj preventivních a komunitních aktivit.
„Závěry studie bychom rádi využili při činnosti pracovní skupiny pro prevenci zdraví, konkrétně v sekci zaměřené na lázeňství,“ uvádí Alena Šalátová, vedoucí odboru zdravotnictví kraje.
Foto: Karlovarský kraj
Zdroj: Karlovarský kraj
