Školy v Karlovarském kraji stojí před nejistotou, která se dotýká samotného základu jejich fungování. Do konce roku jim chybí finance na platy zaměstnanců. Vláda svým chaotickým postupem nejprve podcenila financování nepedagogických pracovníků, následně zalepila problém penězi určenými na učitele – a nyní se školy obávají, zda budou mít z čeho vyplatit prosincové mzdy i vánoční odměny.
Deficit, který zasáhl pedagogy
Karlovarský kraj i obce jako zřizovatelé školských zařízení netrpělivě čekají na jasné informace o tom, kdy dorazí chybějící prostředky. Podzimní výplaty nepedagogických pracovníků byly sice uhrazeny, ale tím vznikl paradoxní deficit, který zasáhl právě pedagogy. V prosinci tak hrozí, že školy nebudou mít dostatek zdrojů na mzdy učitelů.
Kritika vlády
„Vláda svým chaotickým a nepromyšleným postupem dostala školy do zbytečné nejistoty. Nejprve podcenila financování nepedagogických pracovníků, následně zalepila problém penězi určenými na platy učitelů a teď se snaží budit dojem, že je vše v pořádku. Není,“ uvedl 1. náměstek hejtmana Martin Hurajčík. Podle něj se školy ocitly v chaosu právě v době, kdy potřebují klid a jistotu.
Rozsah problému
Celorepublikově chybí v rozpočtu na školství 3,6 miliardy korun. V Karlovarském kraji se jedná o částku 120 milionů korun, která je nutná na prosincové platy. Vláda sice počítá s uvolněním prostředků, ale přesný termín zatím není znám. O situaci se má jednat na vládní úrovni i v Rozpočtovém výboru Poslanecké sněmovny.
Výzva k odpovědnosti
„Jako kraj děláme maximum, aby situace co nejdříve dostala jasné řešení. Ale vláda musí přestat hasit vlastní chyby a konečně převzít odpovědnost. Školám dluží nejen peníze, ale i jasný termín a férové vysvětlení. V sázce nejsou jen výplaty, jde o důvěru lidí v to, že stát dokáže dodržet své závazky,“ doplnil Hurajčík.
Prosincová nejistota místo vánoční pohody
Karlovarský kraj se snaží uklidnit školy i jejich zaměstnance, ale bez jasného kroku vlády zůstává situace nejistá. Prosincové mzdy a odměny, které mají být symbolem uznání práce učitelů, se tak mění v otázku přežití a důvěry. Pokud stát selže, nebude ohrožena jen finanční stabilita škol, ale i víra občanů v to, že základní závazky vůči lidem jsou skutečně prioritou.
